Zkušení sází solitery na podzim

Zkušení sází solitery na podzim

V posledních několika letech se mnohé nákupy kolem zahrady přesunuly do jarní sezóny a tradiční podzimní sázení jakoby se zúžilo na výsadbu ovocných stromků a prostokořených růží. Svůj díl jistě nese narůstající podíl dovozových dřevin, které mohou zklamat v první zimě mnohého začátečníka. Naproti tomu profesionální zahradníci mají napilno, protože po truchlivých desetiletích jehličnatého temna přichází konečně ke slovu barevnost listnatých soliter.

Právě konec října a listopad je příhodnou dobou pro jejich přesazování. Obvykle jsou nabízeny čerstvě dobyté s kořenovým balem, což každý ostřílený pěstitel uvítá. Na balu totiž poznáte velmi dobře zdali je rostlina pro přesazení dobře připravena. Je-li pevný a dobře prokořeněný, nemůžete koupit zajíce v pytli, jak by se vám to mohlo snadno stát u dřeviny v nádobě. Neopomenutelným a velmi výrazným argumentem je finanční stránka věci. Není žádným tajemstvím, že balové dřeviny jsou zhruba o třetinu levnější než kontejnerované. Na podzim jsou obecně okrasné rostliny levnější než zjara, kdy je prodražují náklady na zimování a v některých případech zvyšuje ceny i vysoká poptávka a dočasná nedostupnost. Naproti tomu na podzim je všeho dost a v širokém výběru. A co za listnáče se nyní sází? Zdaleka nejde ve stromech jen o lípy či duby nebo v keřích o jarní šeříky a pustoryly. Do hry barev a vůní se hlásí mnohé druhy, které ještě donedávna byly záležitostí nemnoha arboret a botanických zahrad. Nahlédněme do světa listnatých soliter prostřednictvím alespoň několika z nich:


Acer betulifolium – javor
Menší strom se zajímavě narůžovělou hladkou kůrou, který velice pěkně na podzim vybarvuje. Nemá rád ostré předjarní slunce a mrazivý vítr. Ideální drobná solitera do atrií nebo do chráněných koutů zahrady. Řadí se mezi barevnokoré dřeviny zajímavé i v zimě a jako takový se dobře kombinuje se svídami, vrbami a stálezelenými dřevinami v pozadí.

Acer monspessulanum – javor
Menší strom až stromokeř s velmi zajímavou architekturou koruny. Mívá ukázkově pravidelný vejčitý habitus. Drobné lístky připomínají trojlístek a na podzim jasně žlutě barví. Jedna vlastnost ho řadí před mnohé jiné stromy a to je jeho odolnost proti suchu a slunci. Obě tyto nesnáze snáší velmi dobře a vydrží mnohé. V prvních letech ho ovšem nesmíte nechat zcela na holičkách, než se adaptuje na nové stanoviště.

Aesculus x marylandica – jírovec
Menší strom se žlutými květy. Jírovce znáte obvykle jako obrovské stromy, nicméně tento je výjimkou. Jeho listy na podzim barví do nápadné jasně oranžové barvy. Klíněnkou je napadán zřídka. Má zajímavou šedavou odlupující se borku. Nemá specifické nároky, ale pro dobré kvetení potřebuje světlé místo.

Calycanthus floridus ´Purpurea´ - sazaník
Střední keř příbuzný šácholanům. Má velmi pozoruhodné rudé květy nezvyklé stavby. Celá rostlina je pronikavě vonná po rozemnutí. Listy u tohoto kultivaru nabírají purpurový nádech. Uvítá hlubší a humóznější půdu. Výrazný akcent na pohled zblízka zejména pro ty, kteří chtějí něco opravdu výjimečného.

Cercidiphyllum japonicum ´Rotfuchs´ - zmarličník
Střední strom s velmi charakteristickou jemnou texturou a pravidelně vejčitým habitem. Zmarličníky jsou opravdovou ozdobou světové dendroflóry. Každý detail této rostliny je pečlivě propracován, červené pupeny, purpurově rašící kulaté lístky, jeden jako druhý. Legendární je též podzimní efekt, kdy zlatožluté listy vydávají spektrum sladkých vůní připomínající cukrářství. Tento kultivar má intenzivní zbarvení listů do červena, později do tmavě zelené. Vyžaduje kvalitní hlubokou zem, zálivku, mírně kyselou reakci a klidné vlahé místo.

Cladrastis kentukea – křehovětvec
Menší strom se zpeřenými listy. Někdejší velmi oblíbená dřevina zámeckých parků. Najdete je vždy na nejexponovanějších soliterních umístěních. Má tři krásy v roce. Raší velmi pozdě a výhony jsou stříbřitě ojíněny. V listu se obalí dlouhými bílými hrozny květů akátového typu v nepřehlédnutelném množství. Na podzim se velké listy zbarví do jásavě medově zlaté barvy. V habitu bývá k stáru širší než vyšší. Má rád dobrou půdu, ale při dobré zálivce si zvykne leckde.

Decaisnea fargesii
Střední keř velmi vzpřímeného habitu. Po všech stránkách velmi exoticky vyhlížející rostlina má zpeřené listy, které velmi pozdě hnědo-modro-fialově raší na tlustých světlých větvích. Největší atrakcí jsou ale plody, pro které jí lze přezdívat „červoplod“. Uvnitř kovově modrošedých lusků se ukrývají seřazená černá semena v jedlém rosolu nevšední chuti. Mohou připomínat útroby housenky. Jde o nenáročný keř, kterému mohou někdy poškodit pozdní mrazíky rašící listy, nicméně s tím si hravě poradí.

Eucommia ulmoides – gumojilm
Menší strom rychlého růstu, který se řadí mezi opravdové perličky. V habitu je znát jeho bujarost zejména v mládí. Celá rostlina obsahuje kaučuku příbuzný latex, takže při přetrhnutí listu jeho části zůstávají viset na jeho vláknech. Využívá se v léčitelství a jako pleťová kosmetika. Roste poměrně snadno na běžné zahradní půdě, výchovný řez je nutný.

Euonymus europaeus ´Albus´– brslen
Střední keř s nevídanou podzimní nadílkou. Brsleny ze slunných mezí zná každý a jejich krásné červeno oranžové plody jistě také. Tato odrůda má obaly semen bílé přičemž semena zůstávají oranžová. Velmi pěkný kontrast. Roste slaběji než původní druh. Velmi nenáročný.

Exochodra racemosa – hroznovec
Velký keř pravidelně kulovitého habitu. Ve své velikostní kategorii zcela nezaměnitelná rostlina, která je kupodivu stále vzácně k vidění. Koncem jara se obalí úžasným množstvím čistě bílých květů. Má také pozoruhodné semeníky. Roste v běžných půdách a na vlhčím stanovišti poměrně rychle roste.

Gleditsia triacanthos ´Sunburst´ - dřezovec
Velký strom opakvejčitého vzdušného habitu. Zpeřené listy raší zlatožlutě, později zezelenají, ale přírůstky v průběhu roku jsou na koncích větví opět žluté. Jarní efekt je velmi zářivý. Rychle roste a nabírá výšku. Je velice nenáročný, dobře roste i na horších půdách. Její výraz je vždy lehký a koruna dává příjemně rozptýlený stín.

Halesia carolina
Střední keř, který patří mezi opravdové šperky zahrady. Zvonečky bílých květů s drobnou oranžovožlutou skvrnou vnu chytají narůžovělý nádech. Jde o velmi nápadnou a silnou soliterku na pohled zblízka. V detailu je úžasná. Oranžovohnědé křídlaté tobolky zdobí keř na podzim. Chce vlhčí a humóznější staviště, lépe mírně přistíněné.

Laburnum x watererii ´Arnold Weeping´ - štědřenec
Převislý keř s alternativní možností tvarování koruny. Výhony padají nepravidelně, je možno je vyvazovat k opoře nebo je dokonce nechat částečně pnout. Dlouhé žluté hrozny květů visí z keře během května. Snese poměrně dobře sucho i půdy s obsahem vápníku podobně jako plné slunce.

Liquidambar styraciflua - ambroň
Střední strom. Pozoruhodný strom, který může na první pohled někomu připomínat javor. Má zajímavý pravidelně kuželovitý habitus a na větvích jsou patrné korkové lišty. Nesporně největší atrakcí je zaručeně zářivě rudé podzimní vybarvení. Soupeřit s ní v této disciplíně může jen velmi málo dřevin. Úspěšně lze pěstovat na hlubších humózních půdách s mírně kyselou reakcí.

Maclura pommifera
Střední strom v mládí poměrně nevzhledný a trnitý. Jde však o naprostou raritku, se zajímavou oranžovohnědou borkou a žlutě barvící na podzim. Neopakovatelnou atrakcí jsou ovšem její plody, připomínající křiklavě zelené míčky nepopsatelného vzhledu. Na půdu je nenáročná, nutno však vybírat chráněnou polohu. V mládí namrzá.

Morus alba ´Pendula´ - moruše
Zcela převisající malý stromek. Jak vysoko jí vyvážete, tak hluboko bude padat. Bez opory je prakticky plazivá a vůbec nemá tendenci kmenotvornosti. Kupříkladu vysazena na koruně zdi bude přepadat několikametrovou dlouhou záclonou. Tvoří jedlé a chutné plody. Na podzim pěkně žlutě barví. Na půdu je nenáročná.

Nothofagus antarctica – pabuk
Malý stromek či stromokeř. Jedna z mála dřevin z jižní polokoule, která u nás může růst. Drobné lístky na kostrbatých větvích poukazují na nehostinnou domovinu And. Roste uspokojivě na půdě s mírně kyselou reakci.

Photinia villosa – blýskalka
Střední keř připomínající stavbou poněkud hloh. Podobné hlohu jsou také její bílé květy. Překvapivý je podzimní efekt, protože listy barví ohnivě oranžově a drobné plody jsou jasně červené. Snese sušší stanoviště a plné slunce.

Sophora japonica ´Pendula´ - jerlín
Převislý stromek velmi nepravidelného habitu. Větve i listy mají neopakovatelně vysoustruženou texturu. Tu v zimě umocňuje ještě sytě zelená hladká kůra letorostů. Lze jí taktéž vyvazovat na různé způsoby. Obvykle velmi špatně snáší řez. Hladká kůra nesnáší mrazivé větry a zimní slunce. Vlhčí stanoviště sedí jerlínu lépe.

Sorbus caloneura – jeřáb
Velký keř obvykle širší než vyšší. V mládí rychle roste a jeřáb připomíná snad jen květy. Nejpozoruhodnější je v době rašení, kdy velmi časně vyrazí z pupenů rudá klepeta mladých listů. Na podzim barví žlutooranžově. Na stanoviště nenáročný, spíše mírné přistínění.

Sorbus cashmiriana – jeřáb
Střední strom s výrazným dlouhým zpeřeným listem. Na podzim fantasticky barví ve spektru od zlaté přes oranžové a rudé. To vše je ale jen pozadí pro svazky bílých plodů, které jako korálky visí na stromě do zimy. Pěkný je na živnějších půdách a plném slunci.

Syringa reticulata var. mandshurica – šeřík
Velká keř dost málo podobný klasickým šeříkům sázeným stále dokola. Tento spadá do skupiny tzv. letních šeříků, tj. druhů pozdně kvetoucích. Jde o výrazný opakvejčitý keř s krémově bílými latami květů. Jejich stavba se dost liší od klasických jarních druhů a květy vypadají jako chlupaté. Nápadné hnědooranžové semeníky doplňují žlutě barvící listy na podzim. Vcelku nenáročný keř pro plné slunce.

Zelkova serrata
Velký strom v detailu připomínající habr nebo jilm. Má velmi pěknou oranžovohnědou odlupčivou borku a jedinečné podzimní vybarvení varírující od žluté přes zlaté do červenavých tónů. Má ráda vlhčí stanoviště a mírně kyselou půdu, ale smíří se i s běžnými podmínkami. V optimu velmi rychle roste.

Výjimka potvrzuje pravidlo a tak nakonec jeden úžasný opadavý jehličnan:

Larix sibirica – modřín
Střední strom stěsnaného habitu. Tento jehličnan není třeba představovat, protože modřín zná každý. Skvělá svěží zelená při rašení a sytě žluté jehličí na podzim. To vše je u sibiřského modřínu také, jen se jedná o strom v malém vydání. Celkově má velmi pitoreskní stavbu a malebný profil koruny. Prostě modřín vzezření stromu z vysokých hor. Nemá specifické nároky a vejde se i na malou zahrádku.

Autor: Ondřej Fous