Rostliny podzimu

Skutečné podzimní krásky
Je jen málo rostlin v květinové říši, které se mohou pochlubit tolika odrůdami a kultivary jako chryzantémy. Babičky jim říkaly listopadky, právě pro dobu jejich květu, v Anglii dokonce patří k nejoblíbenějším květinám hned po růžích. Chryzantémy mají mnoho podob a forem lišících se nejen způsobem pěstování, ale i velikostí a tvarem květů. Dekorační typy mají velké květy o průměru 15 - 25 cm uspořádané kulovitě nebo polokulovitě, z nichž jsou patrné jen jazykovité květní lístky. Na rozdíl od nich mají drobnokvěté typy jasně viditelný střední terč, z něhož vystupují okvětní lístky (podobně jako u známých kopretin). Velmi atraktivní jsou odrůdy Charm - hrnkové chryzantémy nápadné svým pravidelným kulovitým vzrůstem a pokryté spoustou drobnějších sedmikráskovitých květů, nejčastěji červené nebo žluté barvy. Delšího kvetení dosáhneme umístěním rostliny do chladnější místnosti. Po odkvětu odstraníme uschlé květy a rostlinu zkrátíme asi o polovinu až o dvě třetiny. Přes zimu ji uchováváme bud' dobře zakrytou v pařeništi nebo venkovním záhoně, nebo v chladné bezmrazé místnosti. Příští rok může rostlina znovu obrazit, nikdy už však nedosáhne kompaktního kulovitého tvaru.

Pnoucí královny květin

Rozlišujeme v zásadě dvě skupiny pnoucích růží: druhy kvetoucí jednou v roce a růže kvetoucí opakovaně (tzv. remontantní druhy). První skupina má zpravidla menší květy ve velkých květenstvích a jejich vzrůst je řídký, volnější. Opakovaně kvetoucí pnoucí růže rostou většinou kompaktněji a zpravidla také mají větší květy. Nejčastěji se růže vysazují ke stěnám domů a zídkám, od nichž se odráží teplo, které urychluje kvetení růží. Lze je však využít také pro popnutí různých sloupků, mřížek, treláží či pergol. Budeme-li pátrat v historii, objevíme určitě na dobových snímcích dlouhá stinná loubí z růží, která kdysi kryla cestu zahradou nebo příchod k domu. Dnes jsou takové mohutné stavby výsadou spíše přímořských oblastí, u nás se jejich tradice zachovala v podobě kleneb a jednoduchých branek. Keře pnoucích růží je třeba každý rok prořezávat a vyvazovat. Při řezu se odstraňuje část dlouhého hlavního výhonu a staré či nemocné dřevo. Po výsadbě rostou růže zpočátku velmi pomalu a potřebují trochu pomoci. Vyhovuje jim zetlelý hnůj nebo dobře proleželý kompost a bohatá zálivka po výsadbě. Na snímku je růže Sympathie.

Převisající jalovce Možností pro osázení betonových prvků je celá řada. Můžete zvolit pestré letničky či některé trvalky, ale základ by měly vždy tvořit dřeviny, které ozelení stěnu nejen přes sezónu, ale i v zimě. Protože tvarovkové stěny představují poměrně masivní hmotu v zahradě, volíme především převislé a popínavé dřeviny, například některé druhy jalovců. Jsou dekorativní nejen barvou svých jehlic (od zlatožluté a světle zelené přes šedozelenou až stříbřitě šedou), ale i modrými plody. U nás se pěstuje asi dvacet druhů jehličnanů s velkým množstvím kultivarů, které se liší nejen barvou jehlic, ale i svým vzrůstem. Protože podle zvláště mladých, neoznačených sazenic nelze spolehlivě poznat typ vzrůstu, nechte si v zahradnických centrech poradit od zkušených odborníků. Jalovce jsou v zásadě světlomilné, v příliš stinných polohách jsou řídké. V našich podmínkách je většina druhů jalovců spolehlivě mrazuvzdorných, jen je třeba jim před zámrazem zajistit dostatečnou zálivku. Přednost dávají lehčím nepřesýchavým substrátům. Z vhodných druhů pro osázení tvarovek doporučujeme Juniperus horizontalis Wiltonii a Prostrata, J. communis Depresa Aurea a J. squamata Blue Carpet. ( www.szc.cz )