Živý plot z thuje (Thuja), cypřiš (Cupressus)

Živý plot - thuje (Thuja), cypřiš (Cupressus), cypřišek (Chamaecyparis)

Dotaz z rubriky Poradna zahrada na www.hobbyzahrada.cz:
Zahradní architektura: Živý plot - thuje (Thuja), cypřiš (Cupressus), cypřišek (Chamaecyparis): Dobrý den, zakládáme zahradu a chceme vysázet zivy plot podel plotu /pletivo/ prosim o dve rady.1.jsou lepsi thuje nebo cyprise a za 2. jelikoz se jedna o novostavbu, puda je dost udusana, ale snazime se ji motykou prokyprit, nez na ni nahrneme ornici.Bojim se, aby mi zivy plot po par letech neprestal rust, diky udusane pude.Jak dukladne a jak hluboko ji mame nakyprit?Pozemek je asi 5OOm ctverecnich a okopat ho cely motikou je celkem narocne.Vysadbe travniku to snad nebude vadit, ale alespon podel plotu to nechceme osidit.Dekuji za radu.

Odpověď naše tipy a rady:
ad 1. Pokud máte na mysli Cupressus - cypřiš pak ten zde není mrazuvzdorný. Pokud máte na mysli cypřišek - Chamaecyparis pak jeho užití nic nebrání, stejně jako použití thují. Záleží jen na Vašem záměru - výška a barva plotu, jeho šíře a hustoty krytí prostoru. ad 2. Pokud pro výsadbu vykopete řádné jamky při výsadbě pak překopávání celé plochy je sice zdravé, ale pouze zvýší Váš fyzický fond a rostlinám mnoho nepřinese.
Odborný poradce: Jaroslav Klíma, Zahradnické centrum Jindřichův Hradec

Hobbyzahrada.cz vám radí: Stříhané živé ploty

Uplatní se poblíž chodníků, cestiček i domů, často jsou vhodným architektonickým doplňkem. Aby živý plot vypadal co nejlépe, musíme splnit několik podmínek. Základem úspěchu je správný výběr dřevin, vhodná a pečlivá příprava půdy, správný způsob výsadby a přiměřené ošetřování.

Negativní stránkou střihu živých plotů je ale skutečnost, že přijdeme o krásu jejich květů i plodů. Pro tvarované živé ploty se hodí několik druhů opadavých okrasných dřevin. Trojpuk (Deutzia) je velmi vděčná rostlina, ale vyžaduje dobrou půdu a slunečné prostředí. Má bílé kvítky v květnu nebo narůžovělé v červnu. Zlatice (Forsythia) dobře roste v každé půdě. Kvete žlutě ještě před olistěním. Vyžaduje slunečné polohy a polostín. Volně rostoucízákulajaponská {Kerriajaponica) dorůstá i do dvou metrů. Na větvičkách má lesklou zelenou kůru. Plné, tmavě žluté květy se objevují v květnu. Často remontuje. Daří se jí na dobrých půdách v polostínu. Nejčastěji se používá ptačí zob obecný [Ligustrum vulgare}, na stříhané živé ploty asi nejvhodnější. Je velmi skromný a odolný, snáší stín. Z pustorylů, tzv. jasmínů {Philadelphus) nejčastěji uplatňujeme pustoryl obecný, který má v květnu až červnu velké bílé květy omamné vůně. Je nenáročný, snáší polostín. Pustoryl Lemoineův je jen metr vysoký a má velmi pěkný vzrůst. Vyžaduje dobrou půdu, květy jsou bílé, voňavé. Rybíz alpský {Ribes alpinum} je vysoký asi jeden a půl metru, skromný, vhodný do polostínu a na vlhčí půdy. Z tavolníků (Spiraea) můžeme použít víc druhů. K nejkrásnějším patří tavolník van Houtteův, který velmi dobře snáší řez. Je nenáročný, ale stříháním se ztrácí okrasný efekt, proto je vhodnější na volně ros-toucí ploty. Kvete bíle. Vajgélie květnatá (Weigela floríada) má v letním období růžové až tmavě červené květy. Uplatní se v dobré půdě.

Na živé ploty používáme také některé druhy stálezelených listnatých okrasných dřevin. Neproniknutelné ploty vytvářejí různé druhy dřišťálu (Berberis), vhodné jsou především do vlhčích půd a polostínu. Zimostráz (Buxus) má tmavé, kožovité malé listy. Je velmi skromný, dobře snáší sucho i řez. Odrůda Suffruticosa je nízký a velmi hustý keř, který se skoro nemusí stříhat. Používá se na obruby chodníčků a květinových záhonů. Brslen Fortuneův (Euonymus foríunei) je otužilý, má víc odrůd s barevnými listy. Je vhodný pro vlhčí půdy v polostínu, dá se i tvarovat. Ptačí zob vejčitolistý {Ligustrum ovalifolium} je rychle rostoucí, přes zimu skoro stále zelený, velmi pěkný a nenáročný keř. Hodí se zejména do teplejších poloh, často namrzne, ale brzo znovu vyraší. Bobkovišeň lékařská (Laurocerasus) má pěkné, kožovité, tmavozelené a lesklé listy. Vyžaduje dobré půdy a teplé polohy. Občas namrzne, hlavně při holomrazech, ale znovu vyraší. Ze zimolezů (Lonicera) využíváme dva druhy.

Jsou to nízké keříčky s malými, pěkně uspořádanými listy. Větvičky bujně rostou, proto se musejí častěji stříhat. Snášejí slunce i polostín. Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea) bez stříhání dorůstá do výšky dvou metrů. Má úzké listy a trnité větve. Je nenáročná, vyžaduje plné světlo, ale snese i mírný polostín. Střihem však přicházíme o její ozdobné květy i plody, dekorativní červené bobule.

Do stříhaných plotů se vysazují také některé druhy jehličnanů. Cypřišky {Chamaecyparis), zejména Lawsonův a hrachonosný, použijeme do vyšších živých plotů. Rostou pomaleji a vyžadují vlhčí, kvalitnější půdy. Snášejí i polostín. Smrk obecný (Picea abies) a jeho odrůdy se dobře uplatní ve vyšších polohách. Tis červeny neboli obecný (Taxus baccata} je nejlepší jehličnatou dřevinou na vyšší živé ploty, ale roste poměrně pomalu. Výborně snáší i hluboký řez do starého dřeva. Dobře se mu daří v každé poloze i půdě, na slunci, v polostínu i stínu.

Další najdete pomocí vyhledávání na Hobbyzahrada.cz - Poradna Zobrazit dotazy | Přidat dotaz

Mohlo by vás zajímat: Prodej potřeb a vybavení pro dům, hobby a zahradu