Nezanedbávejte užitkovou zahradu

Nezanedbávejte užitkovou zahradu

Ačkoli trend pěstování zeleniny, zvláště ve větším měřítku, v současné době z našich zahrad ustupuje, stále ještě se najdou jedinci, kteří si rádi někde v zadní části zahrádky vlastnoručně vypěstují něco do kuchyně. Nejčastěji jde o bylinky, salát, rajčata, kedlubny... a co třeba zkusit pár trsů brambor?

Nebudeme nabádat k bramborovým plantážím, nakonec brambory je vhodné pěstovat na tomtéž místě jen jednou za čtyři roky. Pro bohatou sklizeň je však třeba před výsadbou důkladně připravit půdu: pro vyhnojení je ideální zapravená chlévská mrva, případně umělá hnojiva s dostatkem dusíku a draslíku, například NPK. Půdu před výsadbou důkladně nakypříme, nejlépe rytím, čímž se také zbavíme klíčních rostlin plevelů. V zahrádce běžně vysazujeme naklíčenou sadbu do jamek asi 8 cm hlubokých a zarovnáme. Hlízy vysazujeme na vzdálenost 30 - 35 cm, hustší výsadba vede k drobnějším plodům. K výsadbě používáme pouze uznanou sadbu, která zaručuje stoprocentní úspěšnost. Například sadba ponechaná z konzumních brambor snižuje výnos o 20 až 80 procent! Hlízy necháme narašit na světle při teplotě kolem 15°C asi tři až čtyři týdny, aby se vytvořily krátké, silné, zbarvené klíčky.

Termín výsadby záleží na počasí. Sázíme v době, kdy nehrozí poškození rostlin jarními mrazíky. Chceme-li získat zvlášť ranou sklizeň, můžeme použít netkanou textílii, kterou zakryjeme porost po výsadbě. Textílie zvyšuje teplotu půdy, zpomaluje tepelné ztráty a chrání rostliny před zmrznutím až do -5°C, propouští však světlu, vzduch i vodu.

Během vegetace spočívá ošetření brambor v opakovaném nahrnování půdy do hrůbku a pletí. Cílem hrůbkování je zejména zabránit pronikání světla k hlízám. Málo nahrnuté hrůbky také zvyšují možnost napadení rostlin plísní bramborovou, která je nejrozšířenější nemocí brambor a způsobuje hnití hlíz. Můžeme se jí bránit chemicky, ale i výběrem vhodných odrůd - zejména vysoce rezistentních a těch, které mají krátkou vegetační dobu a před plísňovým obdobím se sklidí. Ze škůdců je nejčastější mandelinka bramborová, jejíž larva požírá listy a snižuje výnos. Při pěstování v malém postačí jako obra-na ruční sběr a likvidace.

Brambory sklízíme vykopáním nebo vyoráním asi 14 dní po zaschnutí natě. Oschlé hlízy vytřídíme a skladujeme za tmy na vzdušném místě, nejlépe při teplotě 3 - 5°C při určité vlhkosti vzduchu, jinak hlízy předčasně klíčí.

Velmi starou zeleninou je kuchyňská cibule - známá byla již v dobách starého Egypta. Ačkoli je cibule dvouletá rostlina, na zahradě se pěstuje téměř výhradně jako jednoletá. Jako předplodiny se hodí všechny okopaniny, ale i okurky a rajčata, do smíšených výsevů a podsevu přichází v úvahu petržel nebo špenát. Cibule upřednostňuje světlá, teplá a suchá stanoviště s humózní písčitohlinitou půdou. Nejběžnější pěstování v zahrádkách je výsadba z cibulek sazečky koncem března, případně začátkem dubna.

Při pěstování ze sazečky získáme cibuli dříve než ze semen. K výsadbě se používají malé cibulky vypěstované v předchozím roce s průměrem 8-16 mm. Sazečka se vysazuje do řádků vzdálených od sebe asi 20 cm, mezery mezi rostlinami postačí 10-15 cm. I při hustější výsadbě narostou dostatečně velké cibule. Cibulky vysazujeme jen tak hluboko, aby jejich špičky byly zároveň s povrchem půdy. Během vegetace cibuli mělce okopáváme, nesmíme poškodit kořínky. Udržujeme v bezplevelném stavu, v době déletrvajícího sucha mírně zaléváme, ale již ne v druhé polovině vegetace. Během kultivace nepřihrnujeme zem, cibule by vytvářela dlouhé krky. Sklízíme v době, kdy její listy začnou žloutnout, cibule zatahuje a slupky začínají hnědnout. Protože cibule roste velmi mělce, ze země ji vytáhneme snadno za nať. Po určitou dobu ji necháme ležet na záhoně, aby doschla. Očištěnou ji pak uskladníme na suchém a vzdušném místě, kde v zimě neklesá teplota pod + 3 °C.

Drobnější cibulky má cibule šalotka. Má podobné nároky jako kuchyňská cibule, ale dává dobré výnosy i v horších klimatických podmínkách. Pěstuje se z cibulek střední velikosti vysazovaných začátkem dubna. Chuťově je kvalitnější než kuchyňská cibule a má i výbornou trvanlivost.

Nejčastější chorobou cibule je plíseň cibulová projevující se na listech bledými, později žlutohnědými skvrnami se šedobílým povlakem. Napadené listy postupně odumírají a cibule hnije. Rozšiřování této choroby podporuje především přehnojení dusíkem, uzavřená poloha, hustý spon a zaplevelení kultury. Preventivně rostliny stříkáme, hlavně v květnu a červnu, použijeme Kuprikol, Novozir N 50 nebo Acrobat MZ.

Ze škůdců je nejobávanější květilka cibulová, jejíž larvy vyžírají spodní části listů i vnitřek cibule. Preventivní ochranou proti květilce je zařazování cibule do druhé nebo třetí trati osevního postupu a hnojení dusíkatým vápnem. V době kladení vajíček stříkáme rostliny Sumithionem, po 10 dnech postřik opakujeme. ( zdroj www.szc.cz )

Poradna zahrada na www.hobbyzahrada.cz

Zobrazit dotazy | Přidat dotaz

Doporučujeme: Prodej potřeb a vybavení pro dům, hobby a zahradu
V nabídce zahradní technika, nářadí, grily, krby, jezírka, filtrace, čerpadla, pařeniště, miniskleníky i skleníky včetně příslušenství. Prodej skleníků včetně montáže. Poradenský servis i s doporučením. Dodávky až do domů.

Náš tip: sdílej s přáteli na Facebooku nebo pošli přátelům na Facebooku (přes tlačítko na webu)
Nezanedbávejte užitkovou zahradu
pěstování , zahrada, užitková zahrada, pěstování na zahradě