Nej ...

Virózy a bakteriózy paprik

Pěstování paprik - Obecně jsou papriky značně náchylné na několik virových chorob. Virózy a bakterió ...

Pěstování paprik - Škůdci a jak na ně

Pěstování paprik - Papriky se často vyskytuje několik druhů živočišných škůdců. Škůdci a jak na ně. ...

Juka (Yucca)

Jak pěstovat pokojovou rostlinu Juku. Rady a návody na pěstování. ...

Zdraví na talíři: medvědí česnek a pažitka

Medvědí česnek se už dobrých pět let drží na čele žebříčku populárních jarních bylinek. Je o něj tak ...

Jarní práce a radosti v zahradě

První práce na zahradě patří k těm nejpříjemnějším. Příroda se probouzí, sklízíte plody své podzimní ...

Juka - péče o juku

Celoroční péče o juku. Jak pěstovat Juku, aby se jí dařilo. ...



Zasílání novinek
odhlásit | přihlásit

Zobrazit:  nejnovější nejčtenější
 email 

vytvořeno: 2012-03-13 14:49:21 | zobrazeno: 10355x
obr
Hnojiva, hnojivo na cibuloviny. Plné hnojivo pro rostliny tulipány, hyacinty a krokusy.

Hnojivo na cibuloviny: tulipány, hyacinty a krokusy
Michaela Zuklínová, email: zuklinova.m(zavinac)seznam.cz se ptá:

 
Krásný den přeji.
Potřebuji radu,čím přihnojit na podzim vysazené cibuloviny? Tulipány,hyacinty a krokusy.Jaký tip hnojiva se nejčastěji používá a jaká je jeho dostupnost? Předem děkuji.

Jaroslav Klíma, email: jarda(zavinac)filuna.cz reaguje:
Jakýmkoli plným hnojivem ale jen pokud to vaše rostliny potřebují. Vyhněte se přehnojování porostů. Já na tyto rody používám Cererit.


Další dotaz na téma hnojiva, hnojivo na rostliny:

Rostliny: Hnojiva, hnojení, přihnojování ...
Dobrý den, mám prosbu ne ohledně rostlin, ale ohledně hnojiv. Při různých návodech na pěstování si přečtu čím hnojit, ale ráda bych věděla,na co mají hnojiva vliv. Např. si přečtu, že se má na druman a kanu použít leden amonný k přihnojování, ale také je na trhu ledek vápenatý. Když si přečtu návod, jsou tam na obou druzích vyjemenovány stejné rostliny a jediné co tam uvádí je, že se má použít před výsadbou i v době vegetace rostlin a že je vhodné prakticky ke všem plodinám a do všech půd.Neznám tak rozdíl mezi nimi. Stejně tak je to např. u síranu draselného, kterým se přihnojují podle návodu na pěstování chryzantény. Domnívám se, že je na přírustek hmoty, ale v návodu to nepíšou.Ještě tak znám účinky NPK, které používám vedle hnojení organickými hnojivy po celý rok např. na přihnojování růží,muškátů, durmanů, atd.Můžete mi tak, prosím. přiblížit nečastěji používaná hnojiva a jejich účinky na rostliny? Děkuji a omlouvám se za rozsáhlý dotaz.

Odpověď:
Rostliny: Hnojiva, hnojení, přihnojování ...
tipy a rady odborníků:
Věc není tak jednoduchá ke krátké a vyčerpávající odpovědi. Vše by mělo vycházet z půdního rozboru. Doporučil bych Vám knihu M. Kaliny Hnojení v zahradě. Že věc jednoduchá není bych ilustroval tímto příkladem: 13. Výživa rostlin Autotrofie a heterotrofie Minerální výživa rostlin Fotosyntéza Chemosyntéza Dýchání Autotrofie a heterotrofie autotrofní způsob výživy = schopnost vytvářet si z jednoduchých neústrojných (anorganických) látek složité látky ústrojné (organické), schopnost mají zelené rostliny - energie světelná, fotosyntéza, chemosyntéza - bakterie, energie chemická heterotrofní způsob výživy = nepřijímají uhlík z CO2, z cizích organických látek vlastní organické látky, jako zdroj uhlíku využívají organické látky z okolí, heterotrofní orgány potravně závislé na zelených rostlinách, např. nezelené rostliny mixotrofní = u masožravých rostlin (bílkoviny z hmyzu) Minerální výživa rostlin zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin Jednobuněčné organismy, vodní rostliny - příjem živin celým povrchem těla Vyšší suchozemské rostliny - kořeny, kořenovým vlásením Zdroj živin - pevná půda (jíl, humus) - nesou elektrický náboj a vážou minerální živiny (ionty), kapalný půdní roztok - transport ke kořenům, příjem živin kořeny - potřeba ATP Vysušením čerstvých rostlin vzniká sušina (při teplotě 85 C), spálením (mineralizací) sušiny dochází k rozkladu organických látek - vznik CO2, H2O, NO2 a jiných, zbude popel (= 5 % m sušiny), listy - nejbohatší na minerální prvky sušina: 95 % organogenních prvků (C,O,H,N) - ty tvoří organické sloučeniny, 5 % minerálních prvků Biogenní prvky: nezbytné pro život: makrobiogenní - 1/10 % - C,O,H,N,S,K,P,Mg,Ca,Fe - stavební funkce mekroboigenní - Cu,Zn,Mn,Mo,B,Cl - katalytická funkce další prvky - Ni,Au,Pb a jiné - nejsou nezbytné, když jich moc - závadná potrava pro člověka v rostlinách asi 60 prvků metoda vodních kultur (hydroponie) - pěstování rostlin v živných roztocích určitého chemického složení (př. Knopův živný roztok) Nejdůležitější biogenní prvky: Uhlík - stavební prvek, zdrojem CO2, z půdy kořeny HCO3 - rozpustné, uhličitany - nerozpustné Kyslík - příjem jako O2 z ovzduší (dýchání) listy, v tělech - kyslík uvolněný štěpením H2O Vodík - ve vodě - kořeny, metabolismus, stavební buňky Dusík - N2, nemohou vázat (jen bakterie, sinice), hlízkové bakterie - v symbióze s bobovitými, kořeny NO3 a NH4, dusičnany - ledky, nedostatek dusíku - omezení růstu, bledé listy (snížení syntézy chlorofylu), hodně dusíku - mohutný růst, sytě zelené - např. kopřiva Fosfor - z půdy H2PO4 a HPO4 - ((di)hydrogenfosforečnany), metabolismus, součástí NK, ATP, vitamínů, nedostatek - bledé a malé listy, zpomalení růstu, snížení tvorby plodů Síra - z půdy SO4 (sírany) - do aminokyselin a bílkovin, hodně v česneku a cibuli Draslík - příjem v podobě rozpustné draselné soli, většina draslíku v buněčné šťávě vakuol, zvyšuje odolnost vůči nízkým teplotám a suchu, otevírání a zavírání průduchů Hořčík - Mg, v chlorofylu, aktivuje enzymy,. fotosyntézu, dýchání, syntéza NK, bílkovin..... Vápník - z půdy Ca, činnost buněčných membrán, neutralizuje kyseliny, aktivita enzymů, dělení buněk Železo - katalyzátorská funkce, dýchací, fotosyntéza, v chloroplastech, nedostatek - žloutnutí listů (chloroza), rychlý opad listů Mikrobiogenní prvky: Bór - nedostatek - narušení metabolismu cukrů, tvorba květů a plodů Zinek - Zn, aktivace enzymů, syntéza bílkovin a auxinu, nedostatek - narušení tvorby semen Měď - Cu, v semenech, součástí enzymů, nedostatek - chloróza Organické látky v rostlinném těle stavební - sacharidy, polysacharidy, celulóza, bílkoviny zásobní - škrob, polysacharidy, glykogen, olej jiného charakteru - speciální chemické složení - barviva, enzymy, NK barviva: ve vakuole (rozpustná ve vodě) v plastidech (rozpustná v tucích), například chromoplasty, karotenoidy (vitamín A, červené - mrkev), chloroplasty, leukoplasty antokyany - modré, růžové, podle stáří rostliny Hnojiva hnojení - kvůli dostatku živin, zvýšení výnosu statková (organická): hnůj, močůvka, kompost, kejda, rozklad pomocí bakteriií - vznik humusu, bakterie - reducenti, zelené hnojení - do půdy se zaorává jetel či vojteška průmyslová: výroba v chemickém průmyslu, v prášku, granulích, dusíkatá - ledky (př. KNO3), (NH2SO4, močovina, NH3, fosforečná - superfosfát, draselná - KCl, vápenatá - pálené vápno, kombinovaná - NPK) Fotosyntéza (z řeč. phos, photós = světlo) reakce, při níž se využívá sluneční energie k syntéze energeticky bohatých organických sloučenin (cukrů) z jednoduchých anorganických látek (CO2 a H2O) sluneční energie se mění na energii chemickou, probíhá v chloroplastech za účasti fotosyntetických barviv (chlrofylu) + 2870 KJ energie (světlo) 6CO2 + 12 H2O → C6H12O6 + 6O2 + 6H2O chlorofyl sumární reakce - polovina vody se uvolňuje Primární děje = světelná fáze - přeměna energií, děje závislé na světle a probíhají na membránách thylakoidech, zahrnují pohlcení světla fotosyntetickými barvivy, redukci koenzymu a syntézu AT/P Sekundární děje = temnostní fáze - přeměna látek, nejsou závislé na světle, probíhají ve stromatu chloroplastů, fixace CO2 a vznik glukózy barviva: zachycování slunečního záření, chlorofyl a - nejdůležitější, může provádět fotosyntézu, ostatní chlorofyl b, c, d a karotenoidy - předávají zachycenou energii chlorofylu a, pohlcují světlo ven. délek 680 - 700 nm (červené, modré světlo), pohlcená energie využita na rozklad vody = fotolýza vody, a uvolní se elektrony a protony fotofosforylace = vznik ATP: cyklická - jednodušší, jen na sluneční záření necyklická - energie ve fosfátových vazbách, elektron hopsá tvoří se energeticky bohaté vazby s fosforem ve tmě - koncentrace produktů Calvinova cyklu je udržována tzv. Pentózovým cyklem, vyrábí meziprodukty z glukózy Hutchův - Slackův cyklus - ve tmě C4 rostlinám umožňují dodávat CO2 a H2 do Calvinova cyklu Ovlivnění fotosyntézy: světlo - intenzita záření, zvýšení intenzity - rychlejší fotosyntéza koncentrace CO2 v ovzduší, ve sklenících když více CO2 - větší výnosy - rychlejší fotosyntéza teplota - u nás 15 - 25 C optimální, při -1 C se většinou fotosyntéza zastaví, nad 30 C se zpomaluje voda - nezbytná, nedostatek - uzavření průduchů - nemůže tam CO2 listová plocha + vnitřní faktory (množství chlorofylu, stáři listů) 1. Světelná fáze Na chlorofyl dopadá světelné záření - zachycení energie - využíje se jí k fotolýze vody Produktem světelné fáze: protony, elektrony, kyslík, ATP Součástí světlené fáze jsou fosforelace (vznik ATP): cyklická fosforelace - jednodušší - sluneční záření - přebytek E do ATP necyklická fosforelace - elektron hopsá 2. Temnostní fáze = Kelivnův cyklus Využívá vázané energie na redukci CO2 a syntézu cukrů Vstupuje CO2 a 5ti uhlíkatý cukr Výsledkem je tedy 6ti uhlíkatý cukr Koncentrace meziproduktů Kelivnova cyklu je udržována pentózovým cyklem - opačný děj, meziprodukty odbouráváním glukózy) Rosliny můžeme dělit: C3 = meziproduktem je 3uhlíkatý cukr (cukrovka) C4 = meziproduktem 4uhlíkatý - kukuřice. Neprovádí pentózový cyklus ale Hutchův - Slackův cyklus (dodává CO2 a H) Chemosyntéza u bakterií - jsou též autotraf. organismy, ale nemají chlorofyl, zdrojem C je CO2, chemickou energii na redukci CO2, získají oxidací jednoduchých anorganických látek (H2S, železnatých solí, metan, sirné bakterie, železité n., methanové bakterie) nitrifikační bakterie - nejdůležitější v zemědělství, žijí v půdě, rozklad organických látek - uvolnění NH3 - ten se při nitrifikaci oxiduje na dusitany - dusičnany, uvolňuje se energie, zvětšuje se tak množství dusíkatých sloučenin přijímatelnách rostlinami Heterotrofní organismy heterotrofní organismy - využívaní C z organických látek, ostatní složky výživy stejný příjem jako autotrofní primitivnější, organické hetertrofy závislé na autotorofy kořeny, květy - heterotrofní, způsob výživy podle toho, odkud získávají organické látky: Saprofyté - z odumřelých těl rostlin a živočichů, bakterie, houby, podílejí se na mineralizaci látek (z organických látek anorganické látky) Parazité - cizopasné rostliny, organické látky ze živých organismů tj. hostitelů - buď na povrchu či uvnitř těla, houby, bakterie, některé krytosemenné rostliny hemiparazité - poloparazité - schopni fotosyntézy, odebírají H20 a minimum živin pomocí haustroií = přeměněné kořeny) - pronikají do xylému (např. jmelí) holoparatizé = úplní parazité - nezelené rostliny, z cévních svazků odebírají organické látky - asimiláty a vodu s rozpuštěnými minerálními látkami, např. kokotice jetelová (má též haustoria) Mixotrofie smíšený typ výživy, u rostlin na stanovištích, kde je nedostatek určitého prvku (př. N), autotrofní rostlina vyžaduje přísun některých organických látek, př. masožravé rostliny - rosnatka okrouhlolistá - na povrchu listů trichomy - ty rozklad látek, reakce na pohyb - listy se zavřou, N- heterotrofně (z bílkovin) Symbióza soužití dvou organismů (většinou autotrofa a heterotrofa), oba organismy prospěch, př. lišejníky - heterotrofní vřeckovýtrusná houba + autotrofní řasa nebo sinice (mutualismus) symbióza hlíznatých bakteriií s kořeny bobovitých rostlin - bakterie fixují N2 a ten ve formě dusičnanů rostlinám - ty zásobují bakterie asimiláty mykorhiza - symbióza kořenů vyšších rostlin a podhoubí hub, houbová vlákna - příjem H2O a minerálních živin, houba rostlině vitamíny...., rostlina houbě cukry Dýchání je soubor katabolyckých reakcí, nezbytných pro uvolnění E. Rozklad složitých organických látek na jednoduché anorganické: za přítomností O2 - dýchání C6H12O6 + 6O2 →6CO2 + 6H2O + E bez přítomnosti O2 - alkoholové kvašení C6H12O6 →C2H5OH + 2CO2 + E anaerobní glykolýza - cytoplazmě přeměna cukru na kyselinu pyrohroznovou Glukóza se rozdělí na 2x 3uhlíkaté cukry oxidativní fosforelace - v mitochondriích Krebsův cyklus = cyklus kyseliny citrónové (přeměna acetykoenzymu A →H, e) - dekorboxylace, dehydrogenace - zisk E Dýchací řetězec (vodík oxidován na vodu, uvolnění ATP) - 36 molekul ATP Ovlivnění dýchání množství cukrů množství O2 ideální teplota
Odborný poradce:  Jaroslav Klíma, Zahradnické centrum Jindřichův Hradec

Poradna zahrada na www.hobbyzahrada.cz

Zobrazit dotazy | Přidat dotaz

 

Náš tip: sdílej s přáteli na Facebooku (přes tlačítko f Sdílet)
Hnojivo na cibuloviny: tulipány, hyacinty a krokusy
pěstování , hnojivo, hnojiva na rostliny, hnojivo na cibuloviny

 

Doporučujeme: Prodej potřeb a vybavení pro dům, hobby a zahradu
V nabídce zahradní technika, nářadí, grily, krby, jezírka, filtrace, čerpadla, pařeniště, miniskleníky i skleníky včetně příslušenství. Prodej skleníků včetně montáže. Poradenský servis i s doporučením. Dodávky až do domů.



Související články

Pěstování jahod, výběr jahody

Návody pro úspěšné pěstování jahod. Výběr, sadba a výsadba jahody. Rubrika pěstování.

Muškáty převislé a jejich pěstování

Muškáty převislé a jejich pěstování. Rady a návody, jak pěstovat muškáty.

Hortenzie Hydrangea anomala ssp. petiolatis

Popínavá hortenzie řapíkatá Hydrangea anomala ssp. petiolatis jedná o rostlinu s krásnými květy. Cca za tři až pět let vyroste samopnoucí popínavá hortenzie.

Klívie pěstování

Klívie, Řemenatka, Clivia miniata pěstování. Rady a návody pro úspěsné pěstování klivie a to požadavky na světlo, teplotu, vlhkost a zalévání.

Lopatkovec, Spathiphyllum pěstování

Lopatkovec, Spathiphyllum a jeho pěstování. Rady a návody pro úspěsné pěstování a to požadavky na světlo, teplotu, vlhkost a zalévání.

Dracéna, Dračinec, Dracaena pěstování, rady a návody

Pokojová dracéna, Dračinec, Dracaena kapání bývá způsobeno nízkou vzdušnou vlhkostí bytu. Rady a návody, jak na dracénu.