Choroby paprik
Žáček Bohumil, Bohumilzacek(zavinac)seznam.cz se ptá:
Loni se mi objevila na paprikách takováto choroba, /viz příloha/.Postupně zachvacovala sousední keře. odvezl jsem napadenou rostlinu do Chemicoru domnívajíc se, že se jedná o napadení sviluškou. Po prohlédnutí pod mikroskopem bylyasviluška vyloučena. Poradili mi ať skleník přes zimu vyvápním dusíkatým vápnem, což jsem dle návodu včetně zakrytí folií učinil, Letos mi to napadlo už sadbu i když jsem již částečně napadenou ošetřil Previcorem a přesadil do nové zeminy. Prosím poraďte co s tím do budoucna mám učinit. Děkuji předem a jsem s pozdravem Žáček Bohumil.
Jaroslav Klíma, email: jarda(zavinac)filuna.cz reaguje:
Chorobami paprik jsme se zabývali zde:
http://hobbyzahrada.cz/clanek-1964-paprika_pestovani_choroby_skudci_paprik.htm
To, co vidím na obrázku mi připadá jako problém se stopovými prvky nebo výživou obecně. Nepěstujete náhodou na stejném místě své papriky již dlouho? Možná jde o virózu.
Paprika pěstování, choroby a škůdic paprik
Zde
http://www.e-knihovnicka.cz/nej/06_papriky/choroby.htm
je výtečný článek o chorobách paprik i s pěkně provedenými obrázky chorob.
Fyziologické poruchy
Z neparazitních (abiotických, fyziologických) poruch je u papriky nejzávažnější nekróza květních konců plodů . Příčinou je relativní nedostatek přijatelného vápníku, tzn. že porucha se za určitých podmínek může objevovat i na půdách vápníkem dostatečně zásobených. Ten ale není pro rostlinu přijatelný, zejména proto, že půda je nedostatečně nebo nepravidelně zavlažována, ale třeba i z důvodu nadbytku draslíku a dusíku v půdě. Základem ochrany je rovnoměrná závlaha (kořenová soustava nesmí přeschnout) a vyrovnaná výživa. Při prvních příznacích nebo dokonce i preventivně lze aplikovat na list 0,5 % chlorid vápenatý nebo některá speciální listová hnojiva (Kalkosan 30, Kalkosol 25, Lamag-vápník, Wuxal SUS Kalcium, Wuxal Aminocal). Použít můžete i aplikaci ledku vápenatého na list, avšak ledek amonný s vápencem je neúčinný. V případě této poruchy jsou nekrotické vodnaté nebo suché skvrny vždy na květním konci plodu, tzn. od poloviny délky plodu směrem k jeho konci. Jsou-li však podobné skvrny poblíž stopky a na osluněné straně, jde o sluneční úpal, který ovšem u papriky na plodech není tak častý; častější je na listech.
Neparazitního původu jsou i různé deformace plodů, jejímiž příčinami jsou buď genetické poruchy nebo potíže s opylením. Ty může vyvolat buď chladné počasí (nedostatek opylovačů, neprášivý pyl) nebo velké teplo v době květu (zasychání blizen). Nadměrná zálivka nebo příliš vlhký vzduch může být příčinou tzv. intumescencí. V důsledku toho dochází ke zvětšování buněk a tím k tvorbě drobných bradaviček, většinou umístěných na spodní straně listů poblíž listových žilek.
Virózy a bakteriózy
Obecně jsou papriky značně náchylné na několik virových chorob. Virus mozaiky okurky (CMV) je příčinou toho, že plody jsou stále menší a deformovanější a listy mají hnědé skvrny. V tomto případě lze největší škody pozorovat až v druhé půli léta. Velmi nebezpečná (karanténní) je virová bronzovitost rajčete, která je příčinou zpomaleného růstu až úhynu rostlin a na plodech způsobuje různobarevné, většinou rozptýlené skvrny. Všechny virózní rostliny je třeba okamžitě likvidovat.
Nebezpečnou karanténní chorobou je rovněž bakteriální skvrnitost papriky a rajčete, která je příčinou skvrnitosti a pozdějšího opadu listů a výrazných nekrotických skvrn na plodech, které později praskají. V nejteplejších oblastech je třeba počítat i s tím, že se zde může vyskytnout zcela nová choroba s názvem stolbur, která je fytoplasmového původu.
Houbové choroby
Především mechanicky poškozené rostliny (například při okopávce) jsou v místech poškození a v místech nešetrného či předčasného odtržení plodů napadány známou šedouhnilobou (dříve plísní šedou) nebo bílou (též sklerotiniovou) hnilobou, proti které je možné použít zcela nově přípravek Ortiva. Ten se aplikuje i proti padlí, které se vzácněji objevuje u paprik pěstovaných v podmínkách suchého prostředí. Hniloba kořenů nebo kořenového krčku je příčinou fytoftorové hniloby nebo fusariového vadnutí. V obou případech je základem ochrany důsledné střídání plodin, včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků, vyrovnaná výživa, případně vhodná desinfekce půdy.
Škůdci a jak na ně
Papriky se často vyskytuje několik druhů živočišných škůdců. Z nich asi nejčastější jsou mšice. Nejenže škodí sáním, ale i přenosem viróz. Zde je třeba vědět, že na paprikách se vyskytuje i mšice řešetláková, která je neblaze známá tím, že je odolná k jinak velmi vhodnému a vysoce selektivnímu přípravku Pirimor 50 WG. Proto papriky proti mšicím přednostně ošetřujte přípravky Actellic 50 EC, Dursban 480 EC, Mospilan 20 SP, Sumithion Super (pozor, ochranná lhůta je 21 dnů!) nebo Tribute Trigger. Častými škůdci jsou i svilušky, zejména sviluška chmelová. Proti tomuto škůdci, pro kterého je typická tvorba jemných pavučinek, lze použít přípravky Omite 30, Omite 570 EW nebo Talstar 10 EC. Posledně jmenovaný je použitelný i proti třásněnkám, pro něž je zase typické, že na poškozených částech lze pozorovat drobné kupičky černého trusu. Sviluškám je příbuzný i nový škůdce, který dosud nemá český název a odborně se jmenuje Hemitarsonemus (nebo také Polyphagotarsonemuslatus). Jeho nejčastějším příznakem je kožovitost (korkovitost) plodů. Velmi těžko hubitelným škůdcem jsou molice, kterým se pro jejich zjev často říká „bílé mušky“. V současné době je možné proti tomuto škůdci u papriky aplikovat pouze přípravek Applaud 25 WP.
Proti všem dosud uvedeným škůdců lze použít i biologickou ochranu. Na mšice platí několik druhů mšicomarů nebo jeden druh dravého slunéčka, na svilušky dva druhy dravých roztočů. Třásněnky ničí dva druhy dravých roztočů nebo dravá klopuška a proti molicím lze použít dva druhy parazitických vosiček či dravou klopušku.
Škodí i motýli a myši
Kromě uvedených škůdců je třeba se zmínit i o těch, kteří poškozují plody a někdy i listy. Je to hlavně můra zelná, můra kapustová, osenice ypsilonová, kovoleskle gamma (dříve můra gamma), zavíječ kukuřičný a v teplejších oblastech i kovolesklec jižní a černopáska bavlníková. Housenky těchto drobných motýlů většinou vykusují otvory v plodech a pak vyžírají jejich obsah. Samozřejmě, že často působí škody i okusem listů. Proti nim lze použít přípravky na bázi draselné soli přírodních mastných kyselin (Neudosan, Neudosan AF). Plody papriky pak často poškozují i ptáci nebo hraboši…
Poradna zahrada na www.hobbyzahrada.cz
Zobrazit dotazy | Přidat dotaz
Náš tip: sdílej s přáteli na Facebooku (přes tlačítko f Sdílet)
Choroby paprik
pěstování , paprika, choroby paprik, pěstování paprik
Doporučujeme: Prodej potřeb a vybavení pro dům, hobby a zahradu
V nabídce zahradní technika, nářadí, grily, krby, jezírka, filtrace, čerpadla, pařeniště, miniskleníky i skleníky včetně příslušenství. Prodej skleníků včetně montáže. Poradenský servis i s doporučením. Dodávky až do domů.
Související obrázky
Související články
Napadené listy muškátů
Na muškátech jsem objevila podivné hnědé kruhy. Muškáty se nacházejí na oknech v chladnější místnosti.
Blahovičník, Eucalyptus a jeho pěstování
Blahovičník, Eucalyptus foto napadených listů eukalyptu.
Choroby a škůdci ostružiníku
Pěstování ostružiníku a jeho choroby, škůdci jako vlnovník ostružiníkový.
Choroby jádrovin, rez hrušňová
Choroby jádrovin, rady a návody na Hobbyzahrada.cz, jak na rez hrušňovou.
Rakovinné bujení
Rakovinné bujení jabloní. K rakovinnému odumírání větví a kůry dochází většinou po neošetřeném řezu.
Usychající listy oleandru
Padlí révové na oleadru. Dobrý den, takhle mi začaly bělat listy oleandru. Rady a návody na Hobbyzahrada.cz