Nemoci paprik - houbové, fyziologické, virózy

Nemoci paprik - houbové, fyziologické, virózy

Článek, kde jsem řešili problém s pěstování papriky http://hobbyzahrada.cz/clanek-2270-choroby_paprik.htm 

Paprika pěstování, choroby a škůdic paprik
Zde http://www.e-knihovnicka.cz/nej/06_papriky/choroby.htm je výtečný článek o chorobách paprik i s pěkně provedenými obrázky chorob.

Fyziologické poruchy

Z neparazitních (abiotických, fyziologických) poruch je u papriky nejzávažnější nekróza květních konců plodů . Příčinou je relativní nedostatek přijatelného vápníku, tzn. že porucha se za určitých podmínek může objevovat i na půdách vápníkem dostatečně zásobených. Ten ale není pro rostlinu přijatelný, zejména proto, že půda je nedostatečně nebo nepravidelně zavlažována, ale třeba i z důvodu nadbytku draslíku a dusíku v půdě. Základem ochrany je rovnoměrná závlaha (kořenová soustava nesmí přeschnout) a vyrovnaná výživa. Při prvních příznacích nebo dokonce i preventivně lze aplikovat na list 0,5 % chlorid vápenatý nebo některá speciální listová hnojiva (Kalkosan 30, Kalkosol 25, Lamag-vápník, Wuxal SUS Kalcium, Wuxal Aminocal). Použít můžete i aplikaci ledku vápenatého na list, avšak ledek amonný s vápencem je neúčinný. V případě této poruchy jsou nekrotické vodnaté nebo suché skvrny vždy na květním konci plodu, tzn. od poloviny délky plodu směrem k jeho konci. Jsou-li však podobné skvrny poblíž stopky a na osluněné straně, jde o sluneční úpal, který ovšem u papriky na plodech není tak častý; častější je na listech.

Neparazitního původu jsou i různé deformace plodů, jejímiž příčinami jsou buď genetické poruchy nebo potíže s opylením. Ty může vyvolat buď chladné počasí (nedostatek opylovačů, neprášivý pyl) nebo velké teplo v době květu (zasychání blizen). Nadměrná zálivka nebo příliš vlhký vzduch může být příčinou tzv. intumescencí. V důsledku toho dochází ke zvětšování buněk a tím k tvorbě drobných bradaviček, většinou umístěných na spodní straně listů poblíž listových žilek.

Virózy a bakteriózy

Obecně jsou papriky značně náchylné na několik virových chorob. Virus mozaiky okurky (CMV) je příčinou toho, že plody jsou stále menší a deformovanější a listy mají hnědé skvrny. V tomto případě lze největší škody pozorovat až v druhé půli léta. Velmi nebezpečná (karanténní) je virová bronzovitost rajčete, která je příčinou zpomaleného růstu až úhynu rostlin a na plodech způsobuje různobarevné, většinou rozptýlené skvrny. Všechny virózní rostliny je třeba okamžitě likvidovat.

Nebezpečnou karanténní chorobou je rovněž bakteriální skvrnitost papriky a rajčete, která je příčinou skvrnitosti a pozdějšího opadu listů a výrazných nekrotických skvrn na plodech, které později praskají. V nejteplejších oblastech je třeba počítat i s tím, že se zde může vyskytnout zcela nová choroba s názvem stolbur, která je fytoplasmového původu.

Houbové choroby

Především mechanicky poškozené rostliny (například při okopávce) jsou v místech poškození a v místech nešetrného či předčasného odtržení plodů napadány známou šedouhnilobou (dříve plísní šedou) nebo bílou (též sklerotiniovou) hnilobou, proti které je možné použít zcela nově přípravek Ortiva. Ten se aplikuje i proti padlí, které se vzácněji objevuje u paprik pěstovaných v podmínkách suchého prostředí. Hniloba kořenů nebo kořenového krčku je příčinou fytoftorové hniloby nebo fusariového vadnutí. V obou případech je základem ochrany důsledné střídání plodin, včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků, vyrovnaná výživa, případně vhodná desinfekce půdy.

Další najdete pomocí vyhledávání na Hobbyzahrada.cz - Poradna Zobrazit dotazy | Přidat dotaz

Mohlo by vás zajímat: Pěstování