Třešně a jejich pěstování

Třešně a jejich pěstování

Jaroslav Klíma, email: jarda(zavinac)filuna.cz reaguje: Já bych to přičítal pěstování na nevhodném stanovišti. Možné je také zanedbání údržby stromu nebo závady ve výživě stromu. Nahlédněte sem:

Třešně - úvod
    Třešeň má ráda teplo, hlubokou půdu, vápník, je citlivá na mrazíky v době kvetení i na příliš velké mrazy v zimě, takže v mrazové kotlině asi nebude spokojena. A nemá ráda přemokřené půdy. Třešně, co se pěstují u nás, jsou vesměs cizosprašné - tedy je zapotřebí opylovač. Pokud není, může se to řešit tak, že se jiná vhodná odrůda do koruny přiroubuje.
    Třešně jsou srdcovky a chrupky. Mezi tím jsou i polochrupky, ale těch moc není. Podle doby, kdy třešně zrají, mluvíme o osmi třešňových týdnech. Přibližně pokrývají červen a červenec, první třešňový týden tedy začíná přibližně na začátku června (samozřejmě podle počasí, polohy, ... zkrátka může to být plus mínus něco).

Srdcovky, polochrupky
Srdcovky a polochrupky dozrávají nejdříve - v 1. a 2.TT (třešňovém týdnu) a proto unikají strašné mouše s děsivým jménem vrtule třešňová. Ta ještě nestíhá naklást vajíčka a třešně takto brzo dozrávající nejsou červivé, nemusí se stříkat proti červivosti. Bývají měkčí než chrupky. Příklady srdcovek: Rivan, Rychlice (zraje v 1.TT), Karešova (2.TT), Kaštánka (2.TT); polochrupek: Burlat (2. i 3.TT).

Chrupky
Chrupky mají tuhou dužninu, pevnou slupku a zrají později - nejvíce kolem 4. a 5.TT. A je jich víc odrůd než srdcovek. To máte například: Těchlovan (5. TT), Kordia (5. TT), Sam (4.TT), Vanda (4.TT), Van (5.TT), Napoleonova (5.TT), Summit (4.TT), Regina (8.TT).

Podnože (aneb jak udržet nízký tvar třešně?)
Máme na zahradě obrovskou třešeň. Nedostříknete, neočešete. Co je nahoře, není moje, říká můj táta. A proto se již dnes leckdo snaží dopídit takového tvaru, aby se mu třešeň dobře ošetřovala a sklízela. A menších stromů může být víc - a rozličných odrůd! Menší korunky se dá dosáhnout několika způsoby, uvedu nejběžnější:
   
Pravidelným hlubokým letním řezem. Zkrácováním kmene v polovině nebo něco nad polovinou předpokládané nežádoucí výšky. Ale nemusí to být vždy snadné. O řezu píši níže.

Pořídit si odrůdy slabě rostoucí i na ptáčnici ("kompakty" - Van kompakt a pod.).
Koupit odrůdu na slabě rostoucí podnoži, což je nejlepší řešení. Konkrétně jde o podnože Colt, P-HL-A,B,C, Gisela 5. Výška takové třešně může být i v dospělosti tak do 3 m. A to už jeden (nebo jedna) dosáhne (ze štaflí)...Tyto podnože však koření mělčeji, takže na nějaký čas ke stromku kůl a zalévat. Jsou množené vegetativně. Životnost na těchto podnožích je kolem 30 nebo 40 let.

    Větší třešňové stromy bývají na semenné podnoži, které se říká ptáčnice nebo mahalebka. Na mahalebce je dobré mít třešeň v nepříliš úrodných kamenitých půdách. A nebo tam, kde je prostě moc sucho. Na ptáčnici mívají třešně dlouhou životnost, třeba 80 let i víc.

O sázení a řezu
Jak zatočit se štětkou na vrchu třešně. Takhle jsem zatočil se štětkou na vršku třešně. A proč jsem tam nechal ty trčící bodliny? Přečtěte si v dalším odstavci o Zahnově řezu.

    Třešně se sází jak na podzim (přibližně od 15.10. do 15.11.), tak na jaře, což je snad i lepší (březen - duben), ale to se pak musí více ostříhat a zalévat.

    Třešeň se dá pěstovat v různých pěstitelských tvarech. Na málo rostoucí podnoži (viz odstavec výše) můžeme zapěstovat čtvrtkmen (výška kmínku kolem 1m), zákrsek (kmínek asi 60cm), ale i třeba štíhlé vřeteno. A co se týče řezu - třešně jsou na něj citlivější než jabloně. I když zásady, podle kterých se střihne mladá korunka, jsou podobné. Tři nebo čtyři hlavní větve plus o něco delší terminál.
   
Pěstujeme řídké, světlé koruny, v prvním roce se řeže více (krátký řez), ve druhém a třetím se výhony zkracují už jen o polovinu a odstraňují se svisle rostoucí větve nebo ty, které korunu moc zahušťují. Potom už se koruna jen prosvětluje.
   
Od začátku je dobré dohlédnout na to, aby kosterní větve rostly ve větším úhlu odklonu od kmene (aspoň tak 45 stupňů), když je úhel moc ostrý, může se větev v budoucnu odlomit a zapříčinit zkázu celého stromu. Tyto větve by měly vyrůstat z kmínku ve výškových odstupech. Pokud vyrůstají (byť do různých stran) z jednoho místa, je riziko vylomení (někdy po létech) větší. Třešně nemají řez moc rády. Když se udělá v nevhodnou dobu, rány se mohou hůře hojit a může přijít klejotok - ostatně, ten je možno v zahradách na třešních často vidět. Takže kdy řezat.

Třešeň před řezem v době květu, nebo při sklizni nebo hned po ní, v létě (dejme tomu v červenci). Můžeme sklidit těžko dosažitelné větve i s plody a očesat je až v bezpečí na zemi. Na podzim a v zimě není dobré třešně (a peckoviny vůbec) řezat.
U dospělých stromů se nemusí řez provádět každý rok, stačí jednou za dva či tři roky.

Zahnův postupný řez
Pokud řežu tenkou větev, tak ji ucvaknu nebo uříznu ve větevním kroužku a je to. Pokud však chci odstranit větvičku či větev silnější, mohlo by to způsobit problémy (klejotok, prosychání), vedlo by to ke zhoršení kondice stromu. Platí také, že boční větev by neměla být tlustší než polovina průměru hlavní větve před ní (tedy před rozvětvením). Ale odstranění takové silné boční větve by již mohlo být rizikem.
   
Zahnův řez na oslabeně aktivní čípek
A tyto situace může vyřešit Zahnův řez na oslabeně aktivní čípek. Jde o to, že převedu růst na vybranou postranní větev, kterou ponechám, zatímco jinou, která se mi nehodí, postupně odstraním. Udělám to takto:
    Větev, kterou chci postupně celou odstranit, uříznu, ale ponechám zatím delší, tzv. oslabeně aktivní čípek - tedy kus větve s drobným obrostem nebo aspoň živými pupeny, protože jinak by zaschl. Takhle bude čípek vesele živořit dál a aktivitu postupně přebere mnou zvolená větev.
    Délka čípku záleží na tloušťce uřezávané větve, může to být asi tak desetinásobek, i víc. Čím řezaná větev více rostla nebo čím byla mladší, tím necháváme čípek delší. U tlustších větví tak může být délka čípku i desítky cm.
    V příštím roce nebo letech upřednostněná vybraná větev ztloustne a přeroste čípek, který jen živoří a moc nepřirůstá. Potom (po roce nebo dvou) čípek odříznu na větevní kroužek. A je to.
    Vtipné je i to, že čípek potom už nebývá tak tlustý jako hlavní větev a míza už směruje z velké většiny jinam - do nového pokračování (do vybrané větve). A hlavní větev mezitím zesílila a čípek už je třeba menšího průměru než polovina hlavní větve. A o to taky třeba šlo.
    Zahnův postupný (nikoli potupný) řez se týká peckovin. Nechoďte na jabloně s kanónem. A ještě jedna věc - byli jsme před Zahnem, budeme i po něm. Ale opravdu funguje.

Roubování
V peckovinách začíná proudit míza dříve než v jádrovinách, a proto je třeba odebrat rouby co nejdříve - třeba už v prosinci. Musí být co nejtlustší, vyzrálé, nenarašené - ovšem takové dokonalé rouby naleznete spíš na vrcholu koruny stromu. Takže vzhůru na stromy. Nebo sehnat prodloužené nůžky (housenice).

    Peckoviny se roubují již brzy na jaře. Dokonce již koncem února nebo v březnu. To se pak roubuje na kozí nožku nebo kopulací nebo anglickou kopulací. Asi nejúspěšnější bude jeden při použití kopulace - na co nejsilnější jednoleté výhony naroubovat co nejsilnější rouby. Jak se roubuje a co je to kopulace popisuji na stránce o roubování jabloní. Ono by šlo roubovat i v době kvetení za kůru, ale je obtížné tak dlouho rouby uchovat. Vlastně by šlo roubovat i za vegetace - od poloviny srpna do poloviny září - také za kůru. Berou se vyzrálé rouby přímo ze stromu, odstřihnou se listy, ale řapíky nechat, odstřihnout jen čepele. V tom případě přeji hodně štěstí. Zdroj: http://www.zahradkarjerome.cz/tresne.html

Další najdete pomocí vyhledávání na Hobbyzahrada.cz - Poradna Zobrazit dotazy | Přidat dotaz

Mohlo by vás zajímat: Pěstování rostlin