Sněženky tradiční symbol jara

TRADIČNÍ SYMBOL JARA: Sněženky do gala

Drobná bílá cibulovinka je u nás považována za tradiční symbol jara a nebývá žádnou zvláštností, koukají-li její květy vskutku z posledního sněhu. Tahle nenápadná květinka je k nalezení v hajních podrostech ve většině Evropy a její výskyt se táhne daleko do Asie s tím, že nejrozmanitější porosty najdeme v kavkazské oblasti. Nejde tu totiž zdaleka o jeden jediný druh, ale o několik desítek druhů z kterých v průběhu času vzniklo mnoho kulturních variet. Věřili by jste, že je na světě nejméně pět set různých sort sněženek? Jde o velmi specifickou vášeň, které se věnují pravděpodobně nejvíce Angličané. Jelikož sněženka se nazývá latinsky Galanthus, je takový sběratel sněženek galantophil. Konference, kterou svolávají každé jaro se pak jmenuje Gala Galanthus a koná se pokaždé na jiném místě.

Přemýšlíte, jak asi může vypadat pět set sněženek, aby byla každá jiná? Tatáž myšlenka musí nutně napadnout každého soudného člověka. Sněženka je přeci pořád sněženka. I mnohého zahradníka dokáže zarazit o jakou vědu se jedná a v jakých detailech se sněženkomilci vyžívají. Jsou sněženky s květy extrémně velkými či zase neuvěřitelně malými, nebo samozřejmě všelijak plnokvěté. Listy můžou být úplně šedivé, ale zrovna tak jasně zelené, široké jako pórek nebo úzké málem jako pažitka. Kvítkům můžou různé části chybět nebo přebývat. Máme i takové co jim trčí květy vzhůru nebo jsou vybaveny jakoby parůžky. Podstatná ale bývá zejména kresba uvnitř květu. To se pak kvítka můžou mračit nebo smát, ukazovat srdíčka nebo skrývat něžné krajky. I to, že sněženky kvetou jen v předjaří už také není zcela pravda. Jeden druh kvete dokonce na podzim a kultivar aprílový vtip má kvést až do dubna. Zaručeně největší oblibě se ale těší sněženky žluté. Nejsou samozřejmě úplně celé žluté, ale to, co na jiných bývá zelené, mají žluté. Bývají také zdaleka nejdražší, prodávají-li se vůbec.

Sněženky jsou opravdu velmi delikátní zálibou řady významných osobností. Sbírají je šlechtici, malíři, hudebníci, architekti, botanici a samozřejmě svou osobní sbírku má i řada známých zahradníků. Trsy sněženek se jen pomalu rozrůstají a ačkoliv parky porostlé hektary těchto cibulek nejsou výjimkou, jde vždy o hotový majetek. Vždyť letos se již objevily cibulky až po třiceti librách za kus. Není divu, že o některých kolují legendy a drtivá většina z nich má svůj příběh, který se velmi podobá skutečnému rodokmenu. Kdo jí kdy a kde našel, jaké má rodiče, komu byla dána, kam putovala dále, kdo jí proslavil, kde je největší porost a tak podobně.

No, a co se na takové konferenci může dít? Začíná se přednáškami. Letos se jich zúčastnilo na dvě stě nadšených posluchačů. Dozvíte se mnohé o horkých novinkách a čerstvých nálezech i o těch nejstarších příbězích, které byly teprve vypátrány. Poučíte se jak pěstovat sněženky ve velkém a udržovat jejich populaci ve velkém parku. Nebo se podivíte tomu, kde všude lze sněženky najít v užitém umění. Od výšivky na křesle z 16.století až po ubrousek ze současného Ruska. Náušnice ve tvaru sněženek nebo svetry s jejich květy ovšem uvidíte i na posluchačích. To pravé překvapení Vás ale jako Čecha může teprve čekat. Na jednom z minulých ročníků byla dána k dobru i zpráva z výpravy na největší středoevropské naleziště sněženky na Oupoře u Mělníka. Angličané zde nalezli řadu velmi pozoruhodných rostlin a při promítání snímků sálem probíhaly vlny úžasu. Občas si nejméně všímáme právě toho, co máme nejvíce pod nosem. Po přednáškách následuje něco jako prodejní burza, která se v prvních pěti minutách podobá podivné bojové scéně. Jde o špeky, tedy vzácné kousky, které se berou za každou cenu a právě jen těch pár minut v roce jsou k mání v takovém výběru. Pak už se jenom tak okukuje co kdo letos má, případně se dokoupí další zajímavosti jarní květeny, které zpestřují výběr u stánků jednotlivých pěstitelů. Důvodem, proč je konference putovní je poslední bod programu. Odpoledne se vyrazí po zahradách v okolí, které mají se sněženkami něco společného. Nezřídka jde o privátní sbírky s letitou tradicí a taková návštěva tedy není vůbec samozřejmostí. Asi je těžké si pro našince představit rodinné dědictví v podobě haldy titěrných kytiček, které jsou pěkné pár dní v roce a člověk se na ně musí chodit dívat zabalen do mnoha vrstev oděvů.

Nakonec zmíním příhodu, která snad nejlépe vyjadřuje obecný vztah Britů ke sněženkám a květeně vůbec. Každý kdo navštívil Spojené království ví, jak to chodí na imigračním úřadě. Kdo je nenavštívil, nutně se doslechl alespoň to, že to není jen tak samo sebou, být vpuštěn do této země. Když u kolegy Martina Hajmana z průhonického alpina viděl úředník kolonku ubytování v příjezdovém formuláři stejně vyplněnou jako u předchozího z nás, položil mu jen jedinou otázku: Sněženky?. On odpověděl Ano. Úředník orazítkoval pas a podal mu ho se slovy: Vítejte. Zahradnictví U Fousů, autor Ondřej Fous www.ufousu.cz

Další najdete pomocí vyhledávání na Hobbyzahrada.cz - Poradna Zobrazit dotazy | Přidat dotaz

Mohlo by vás zajímat: Pěstování rostlin