Pečujeme o pokojové rostliny

Pečujeme o pokojové rostliny

Co vlastně potřebuje taková pokojová rostlina k tomu, aby se jí dobře dařilo? Životní funkce rostlin ovlivňují především faktory pěstitelského prostředí. Kromě pečlivého ošetřování potřebují pokojové rostliny hlavně světlo, teplo, vzduch, vodu, živiny.

Všechny vegetační činitele musí být v harmonickém souladu. Jsou vzájemně nezastupitelné, to znamená, že např. ani nadbytek živin nemůže nahradit nedostatek vody, světla, tepla apod.


Přehled vegetačních činitelů:
Světlo
Teplo
Vzduch
Voda
Živiny a zemina


Světlo
Světlo je pro rostliny nepostradatelné. Je podmínkou tvorby organických látek, neboť fotosyntéza probíhá pouze za světla. Na bohaté osvětlení reagují rostliny nízkým kompaktním vzrůstem, pěkně vybarvenými květy i listy.

V období růstu a kvetení potřebují rostliny nejvíce světla, kdežto v období vegetačního klidu mívají potřebu světla nejmenší. Světelné podmínky v našich bytech nejsou vždy pro pěstování pokojových rostlin právě ideální. Při nedostatku světla vytvářejí pouze slabé a dlouhé výhony. Jsou závislé nejen na denní době, oblačnosti a ročním ob-dobí, ale také na velikosti oken a jejich orientaci ke světovým stranám. Oslunění jižního okna v létě je pro mnoho druhů rostlin příliš intenzívní. Na severním okně v zimě je pro zdravý růst a vývoj rostlin zase příliš málo světla.

Teplo
Požadavky pokojových rostlin na teplotu prostředí jsou závislé nejen na pěstovaném druhu, ale také na intenzitě osvětlení, ročním období, denní době, růstovém a vývojovém stadiu a stáří rostlin. Mladé rostliny vyžadují obvykle vyšší teplotu než starší, plně vzrostlé exempláře. Starší rostliny jsou také méně citlivé na větší kolísání teplot.

Při intenzívním osvětlení mohou být obvykle teploty pěstitelského prostředí o několik stupňů vyšší než při nedostatku světla. V noci může být teplota až o několik stupňů nižší než ve dne. V období vegetace potřebují rostliny vyšší teploty než v období vegetacního klidu. A protože značné množství našich pokojových rostlin, jež pocházejí zhruba ze severního mírného pásma, prochází obdobím vegetačního klidu v zimě, vyhovují jim v zimě nižší pěstitelské teploty než v létě. U rostlin, jež mají jako zásobní orgá-ny cibule nebo hlízy, nastává období klidu obvykle v létě, tedy v době sucha.

Vzduch
Kysličník uhličitý obsažený ve vzduchu potřebují rostliny k tvorbě látek svého těla. V noci probíhá opačný proces, tj. dýchání, při němž se rozkládají organické látky a uvolňuje se energie. Dýchat musí nejen nadzemní části rostlinného těla, ale i kořeny. Nedostatek vzduchu v oblasti kořenového systému rostlin může být způsoben častou nadměrnou zálivkou. Vzduch znečistěný různými zplodinami a plyny může vyvolat u pokojových rostlin vážné poruchy. Jiným nepřítelem pokojových květin je plynový vařič nebo plynové vytápění. Na unikající svítiplyn reagují citlivě zejména bramboříky, pelargónie a azalky žloutnutím listů, případně uhynutím celé rostliny.

Některé citlivé rostliny špatně snášejí i cigaretový dým. V prostředí s plynovým vařičem vydrží jen ty nejodolnější rostliny, jako je Monstera deliciosa, Clivia miniata, Billbergia nutans, Aspidistra elatior a Chlorophytum comosum. Abychom pokojovým rostlinám prodloužili život, musíme hodně větrat, co nejčastěji je rosit, umístit je tak, aby měly dostatek světla, a přes léto je dát na balkón či do zahrady. Jedním z největších nepřátel pokojových rostlin je suchý vzduch. Většina z nich potřebuje relativní vlhkost vzduchu 60-70 %. V bytech s trvale suchým vzduchem se daří pouze omezenému počtu druhů rostlin, zejména kaktusům a tučnolistým.

Voda
Nedostatek nebo nadbytek vody často způsobuje poruchy v růstu a ve vývoji rostliny. Chybí-li jí voda, poklesá buněčné napětí, rostlina vadne, později její listy zasychají, případně celá odchází. Také déletrvající nadbytek vláhy v oblasti kořenů je pro pokojové rostliny nebezpečný. Kde stojí voda, tam chybí vzduch a kořeny potřebují dýchat. Když rostliny zbytečně přeléváme, zemina v květináči se rozbahní a zkysne.

Živiny a zemina
Přihnojují se pouze rostliny zdravé a dobře zakořeněné, a to zásadně jen v době vegetace. V době vegetačního klidu rostliny přijímají pouze málo vody a snadno by mohlo dojít k popálení kořínků. K přihnojování se používají hlavně hnojivé zálivky slabší koncentrace (doporučujeme držet se návodu výrobce). V období plného růstu se přihnojuje asi jednou za dva týdny. Dobrá rada, již před výsadbou nebo přesazováním přidáme hnojivo do směsi zeminy a to u běžně pěstovaných rostlin přidáme cca 3 kg minerálního hnojiva na 1 m3 zeminy či substrátu. S těmito živinami rostliny vystačí delší nebo kratší dobu. Potom se musí přihnojovat. Většině pokojových rostlin vyhovuje směs listovky, rašeliny a písku.

Poradna zahrada na www.hobbyzahrada.cz

Zobrazit dotazy | Přidat dotaz

Doporučujeme: Prodej potřeb a vybavení pro dům, hobby a zahradu
V nabídce zahradní technika, nářadí, grily, krby, jezírka, filtrace, čerpadla, pařeniště, miniskleníky i skleníky včetně příslušenství. Prodej skleníků včetně montáže. Poradenský servis i s doporučením. Dodávky až do domů.

Náš tip: sdílej s přáteli na Facebooku nebo pošli přátelům na Facebooku (přes tlačítko na web
Pečujeme o pokojové rostliny
pěstování , pokojové rostliny, péče o rostliny