Léto plné barev

Zahrada je hra - Léto plné barev

Mohlo by se zdát, že letní slunce, vysoké teploty a sucho sežehnou vše okolo. Bohatý sortiment trvalek však dokáže zaplavit zahradu barevnými květy prakticky po celou sezonu, takže i v létě se můžeme potěšit zajímavými tvary, barvami i vůněmi.

Drobné žluté kopretinky připomíná rmen barvířský (Anthemis tinctoria). Dorůstá výšky 60 až 80 cm a vytváří široce rozložený, hustý trs. Stonky jsou řídce olistěny našedle zelenými listy, jemně dělenými do úzkých úkrojků. Kvete velmi bohatě od června do září. Jeho květní úbory rostou samostatně na tenkých bezlistých stoncích a jsou svítivě nebo citrónově žluté. Je velmi vhodnou rostliny pro plochy s méně intenzivní údržbou, se suchou, propustnou, neutrální až slabě zásaditou půdní reakcí, na dostatečně slunném místě. Je vhodné je vysazovat do malých skupin po 3 - 10 kusech, v počtu 5 ks/m2. Je to rostlina krátkověká, ale množí se i samovýsevem. Na podzim je vhodné rmen včas seříznout u země, aby stačil před příchodem zimy vytvořit nové listy, jinak hůře přezimuje. Jeho květy se také dobře vyjímají ve váze. Zdánlivě obyčejný řebříček obecný (Achillea millefolium) má celou řadu barevně zajímavých kultivarů - 'Kirschkónigin' s purpurově červenou barvou květu, 'Summer Pastels' se směsí letních pastelových barev, 'Feuerland' v barvách ohně. Husté trsy tmavě zelených, jemně dělených, dvakrát peřenodílných listů zaplňují plochy již brzy zjara a z nich potom vyrůstají řídce olistěné lodyhy. Kvete od června až do srpna. Používá se ve výsadbách záhonového charakteru v malých skupinách (7 ks/m2) na plném slunci. Je to velmi přizpůsobivá a suchomilná trvalka. I tento druh lze použít k řezu. Z trvalek "skalničkového typu" můžeme uvést hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), známá "slzička" našich babiček. Tvoří asi 20 cm vysoké polštáře se světle nebo tmavě zelenými úzkými špičatými listy. Menší květy na tenkých lodyhách mají různé barvy. Velmi pěkným kultivarem s kompaktním růstem a svítivě karmínovými květy je 'Brillanť. Podobným druhem s tmavším listem a tmavě červeným květem je 'Nelli', růžové květy na vytáhlých stoncích má kultivar 'Roseus'. Hvozdík je vhodným doplňkem vřesovištních rostlin a suchých zídek, které svými květy zdobí od června až do září. Vyžaduje propustné nevápenité půdy a slunce. Po odkvětu je vhodné trsy seříznout, aby pěkně obrazily do dalšího roku. Podobným druhem s volnějším charakterem růstu je šater plazivý (Gypsophila repens). Na 15 - 20 cm vysokých kolénkatých stoncích s úzkými šedozelenými listy se začátkem léta objevují drobné bílé nebo světle růžové květy. Nejvhodnějším místem pro jeho výsadbu je teplé, plně osluněné stanoviště s propustnou suchou půdou nebo stanoviště s kamenitým základem (skalní step). V mokré půdě vyhnívá. Seříznutí po odkvětu opět zajistí pěkný, nerozkleslý růst. Všem dobře známou skalničkou je mateřídouška obecná (Thymus serpyllum). Je to náš domácí druh rozšířený od nížin až po hory. Tvoří husté, nízké koberce s drobnými, elipsovitými, tmavě zelenými listy. Ty se pokrývají růžovými, u kultivarů i karmínovými kvítky, které vykvétají v červnu až červenci. Poté je vhodné rostliny seříznout. Pokud tak neučiníme, v následujícím roce její vzhled kazí suché dřevnaté větvičky. V přírodních výsadbách s minimální údržbou není toto ošetření běžné. Tento druh je vysazován do společnosti vřesovištních rostlin nebo zdobí suché zídky a místa s propustnými suchými chudými půdami, s plným sluncem. Je vhodným druhem pro ozelenění extenzivních střešních zahrad. Vrátíme-li se ke vzrůstnějším trvalkám, nelze přehlédnout rozrazil dlouholistý (Veronica longifolia). Na vzpřímených, málo větvených lodyhách vysokých 60 - 80 cm svítí modré klasy květů (u kultivarů také bílé d růžové). Je to květina prázdnin - kvete v červenci a srpnu. Lodyhy jsou olistěny vstřícnými kopinatými, ostře pilovitými listy. Daří se jí v klasických záhonový výsadbách, ale je vhodná i pro volné přírodní partie s kyprou, ale vlhkou půdou na teplém osluněném stanovišti. Patří mezi druhy vhodné k řezu. Jejím nízkým příbuzným je rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata). Tvoří nízké, asi 15 cm vysoké husté koberce pokryté modrými kvítky. Zajímavostí jsou stálezelené drobné, podlouhlé vejčité listy. Kvete o něco dříve než předcházející druh, květy se začínají objevovat již v červnu. Je to rostlina velmi vhodná pro skalky a suché zídky, ale také do volných skupinových partií se suchou, propustnou půdou na slunci. Rostlinou se stálezeleným listem je také dlužicha krvavá (Heuchera sanquinea). V hustých přízemních růžicích rostou dlouze řapíkaté, okrouhle srdčité, 5 - 9 laločnaté listy. Jsou pevné, kožovité, tmavě zelené s světlejší kresbou. Květní stonky jsou bezlisté tenké, přímé a pevné, vysoké až 60 cm.V červnu až červenci nesou štíhlé řídké laty zvonkovitých kvítků. Jedním z kultivarů je 'Leuchtkafer' s jasně červenými květy a tmavě zeleně mramorovanými listy, nebo podobný 'Sioux Falls'. Nejvíce jí vyhovuje okraj keřového záhonu s humózní půdou a polostínem, v dostatečně vlhké půdě roste dobře i na slunci. Kultivary kvetou různě v období od května do září. Od června do července kvete purpurově chrpa černá (Centaurea nigra). Je rostlinou vhodnou pro záhonové výsadby na slunci a svěží půdou, dorůstá výšky asi 70 cm. Tak jako první druh i poslední má žlutou barvu květu. Je jím třapatka zářivá (Rudbeckia fulgida). Je to vytrvalý, středně vysoký (50 až 100 cm) druh se zlatožlutými úbory a černohnědým středem. Tento druh má několik variet. R. f. var. deami je nejvyšší a měří až 100 cm. Přízemní listy jsou široce vejčité, dlouze řapíkaté a krátce chlupaté. R.f. var. sullivantii dorůstá výšky 50 - 70 cm, má matně lesklé, spoře ochlupené lista a velké zlaté úbory (kultivar 'Goldsturm' má černý střed). Třapatky kvetou v pozdním létě a daří se v záhonových výsadbách se svěží půdou a na slunci. Je velmi vhodná k řezu. Ing. Renata Pecičková - převzato ze zpravodaje Sdružení zahradnických center CZ ( www.szc.cz )

Doporučujeme
On-line prodej vybavení pro zahradu, hobby a bydlení. Více ...