Půvaby vodní zahrady

Zahrada vodní - Půvaby vodní zahrady

Vodní partie je neodolatelnou scenérií, která zaujme v každé zahradě bez ohledu na její velikost či styl. Ať už se jedná o pravidelnou nádrž zdobenou lekníny, prýštící fontánu jednoduché jezírko se zrcadlící se hladinou a svitem zlatých rybek, vždy je možné najít způsob řešení, jak oživit zahradu zurčením tekoucí vody a tančící hrou světel.

Voda poskytuje uklidnění i vzrušení. Na rozdíl od ostatních prvků vnáší do zahrady mimořádně působivé zrcadlení, dynamiku a jemný zvuk zurčícího vodopádu d šumění potůčku mezi kameny. Zřízením vodní partie v zahradě vytváříme prostředí pro specifický okruh rostlin a pohostinné prostředí pro přirozený život s čolky, žábami, vážkami a vodními ptáky.

SPRÁVNÁ VOLBA Typ vodní plochy se odvíjí od velikosti zahrady a jejího charakteru. Je-li zahrada malá, volíme raději menší vodní plochu, ovšem je třeba zachovat potřebnou hloubku, zejména pokud v jezírku chceme mít ryby a pěstovat rostliny. Pro úspěšné přezimování ryb by mělo být jezírko alespoň v jednom místě jeden metr hluboké. Ideální umístění vodní plochy je na zčásti zastíněném místě, ve snížené části zahrady, v údolí. Tvar jezírka je určen uspořádáním zahrady. Zahradám ve volném stylu, zejména venkovským sluší meandrující vodní proud či jednoduché přirozeně působící jezírko, zatímco do uzavřen městské zahrady se může hodit vyvýšený pravidelný bazén. Voda nalezne uplatnění i v malé zahrádce ve formě bublajícího vodotrysku, chrliče vody nebo větší dekorativní nádoby naplněné vodou - možností je více. Pro menší vodní plochu můžeme použít již předem vyrobené skořepinové vany z plastických hmot. Jsou kvalitní, pevné a trvanlivé, dobře drží tvar. Jezírková fólie pro větší nádrže je cenově dostupná, snadno zpracovatelná, elastická, odolná vůči teplotním výkyvům a UV záření. Pomocí ní lze vytvořit libovolné tvary, kapsy a případnou trhlinu snadno svařit speciálním lepidlem se záplatami. Vlastní minijezírko můžeme mít i ve vhodné kamenné nádobě nebo starém sudu.

BEZ ROSTLIN SE NEOBEJDEME Vodní plochy umožňují pěstovat mnohé rostliny, které nelze v jiném prostředí udržet Tyto rostliny vysazujeme na okraje vodních ploch, do košů s vodním substrátem a štěrkem nebo volně položíme na hladinu - záleží na druhu. Ponořené rostliny jsou většinou bez kořenového systému a rostou zcela u dna. Odstraňují z vody sloučeniny uhlíku a odčerpávají z ní rozpuštěné materiály, čímž omezují přemnožení jednobuněčných řas. Mezi nejrozšířenější patří růžkatec ponořený (Ceratophyllum demersum), vodní mor (Elodea densa) nebo stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum). Plovoucí rostliny se vznášejí po hladině, vodní plochu zastiňují, omezují růst světlomilných řas a udržují biologickou rovnováhu. Takovými rostlinami jsou třeba babelka řezanovitá (Pistia stratiotes), řezan pilolistý (Stratiotes aloides), vodní hyacint (Eichhornia crassipes) nebo kotvice plovoucí (Trapa natans). Velkou skupinu tvoří také druhy mělkovodní, bahenní a vlhkomilné. Pro mělký okraj vody s hloubkou kolem 15 cm můžeme použít puškvorec obecný (Acorus gramineus 'Variegatus'), d'áblík bahenní (Calla palustris), kosatec sibiřský (Iris sibi-rica), sítinu rozkladitou (Juncus effusus 'Spiralis'), prustku (Hippuris vulgaris) nebo plazivou trvalku Houttuynia cordata 'Chameleon'. Pro hlubší mělčinu, kde hloubka dosahuje 30 cm, se hodí orobinec širolistý (Typha latifolia), modřáska srdčitá (Pontederia cordata) nebo skřípina (Scirpus lacustris). Rostliny do hluboké vody (hloubka nad 40 cm) rostou vzplývavě, kořeni na dně nádrže nebo v nádobě a rostou směrem k hladině, na níž pak rozprostírají listy a kvetou. Typickým a nejznámějším představitelem je leknín.

PROBLÉMY A JEJICH ŘEŠENÍ Nejčastějším problémem vodních ploch jsou řasy. Příčinou jejich výskytu je narušená rovnováha biotopů ve vodě při výrazných změnách množství rostlin, ryb nebo vody. K jejich potlačení přispívají rostliny, které odebírají z vody nadbytečné živiny. Řasy odstraníme z povrchu hráběmi. Je-li voda trvale kalná, použijeme speciálního prostředku proti řasám nebo zvolna změníme hodnotu pH. Při nadměrném výskytu hmyzu opláchneme listy vodních rostlin proudem vody, hmyz se stane potravou jiných vodních živočichů. Ke konci vegetace odstraňujeme odumírající vegetaci, žloutnoucí listy, jejichž tlení by způsobilo další porušení biologické rovnováhy. Pozdě na jaře nebo začátkem podzimu protrháváme a dělíme přenosné rostliny. Plovoucí rostliny přezimujeme v nádobě s vodou v odpovídající místnosti. Průběžně kontrolujeme stav ryb, funkčnost vodních čerpadel, filtrů apod. Převzato ze zpravodaje Sdružení zahradnických center CZ ( www.szc.cz )

Doporučujeme
On-line prodej vybavení pro zahradu, hobby a bydlení. Více ...